Jana Hezká: rozhovor
H: Ahoj Jano!
J: Čau Hedviko!
H: Prý se jmenuješ Jana Hezká.
J: Jo, to je pravda.
H: A víš, co je na tom sranda? Že někdo může říct: Ta slečna Hezká je hezká. No?
J: Jo, to může. Je to fakt psina.
H: No to si piš! A jak to vlastně bylo?
J: No já jsem si řekla: Jsem Hezká, tak budu hezká.
H: Cha cha! No to mě vážně bere! To je úžasný, jaká je psina s přímením!!
J: No, to jo.
H: A co spolužáci? Museli se ti posmívat, nebo tak něco, ne?
J: No...Jeden jo. Jmenoval se Vít Brožek.
H: A co dělal? Smát se někomu není dobré!
J: Říkal mi: Hezká se jmenuješ? Spíš škaredá!!!
H: Tak to je od něho pěkně hnusný! A jak to dopadlo?
J: Hezky. Jeden kluk ho zmlátil a už neotravuje ten Vít.
H: To je dobře. Jak se jmenoval, tenn kluk co Víta zmlátil?
J: Byl to Ean. Jakmile uslyší něco o kráse a tak, hned se chytne o čem se mluví.
H: On byl takový i v dětství? To mě nenapadlo.
J: Já bych zase neřekla, že bude nejhezčí kluk na světě!
H: No, to může být docela překvapení. Ale rozhovor je dlouhý; Ahoj!
J: Čauky!