Kristýna Bělavá vypráví svůj život
5. 11. 2007
Dobrý den, paní bělavá!!!
Dobrý den, mladé děti! Budu vám vyprávět svůj příběh. To jsem měla ještě jen pouhých 13 let.
To bylo tak:
Jako mladá jsem velmi ráda běhala a skákala, prostě dováděla jsem. Byla jsem sice už větší, ale skákli jsme se spolužáky na stromy a na balíky sena. Byly jsme jen holky, ale že jsme to uměli!!! Jednou, když jsem šla s holkama zase do školy, přepadli nás lupiči. Ostatní začali ječet, ale já jsem se jim postavila a zmlátila jsem je. Tenkrát jsem chodila do karate. Ti utíkali!!! Ve škole pak na mě všichni zírali.
Děkuji vám, paní Kristýno!!!
Dobrý den, mladé děti! Budu vám vyprávět svůj příběh. To jsem měla ještě jen pouhých 13 let.
To bylo tak:
Jako mladá jsem velmi ráda běhala a skákala, prostě dováděla jsem. Byla jsem sice už větší, ale skákli jsme se spolužáky na stromy a na balíky sena. Byly jsme jen holky, ale že jsme to uměli!!! Jednou, když jsem šla s holkama zase do školy, přepadli nás lupiči. Ostatní začali ječet, ale já jsem se jim postavila a zmlátila jsem je. Tenkrát jsem chodila do karate. Ti utíkali!!! Ve škole pak na mě všichni zírali.
Děkuji vám, paní Kristýno!!!