Vánoce Edena Hraza v dětství
2. 12. 2007
Ahoj děti! Jistě máte rádi Vánoce. Proč by ne, dostanete mnoho hezkých dárků. Ale nejsou jen takové děti, které dostanou na Vánoce dárky. Mezi takkovýma byl například i Švéd Eden Viko. A zde je jeho smutný příběh:
Ahoj! Jsem Eden Hrazo, za mlada Viko. A ještě, když jsem byl malým klukem, slavili jsme Vánoce. V rodině nás bylo šest. Máma Wika, táta Hden, sestra Glata, bratr Reon a bratr Jpok a já, Eden. Na Vánoce byli všichni šťastní, i já. Ale dlouho mi to nevydrželo. Dárků bylo pět. Já jsem všm dal dárky. První jsme uviděli dárek pro Wiku, pak pro Glatu, Hdena, Jpoka.................a poslední byl pro Reona. Byl jsem smutný, ale rodiče mě potěšili, že našli ještě jeden. Ten byl ale pro Reona, maminčiného mazlíčka. Jpok mi řekl, že je mu to líto, ale že neměl peníze na dárky. jsem řekl, že on za to nemůže. Mohli za to ostatní. Pak ale našli ještě jeden dárek, pro Glatu, mazlíčka tatínkova. Tatínek měl na jeden dárek pro Glatu, pro ostatní mu bylo líno kupovat. Maminka měla na jeden dárek pro Reona, pro ostatní ji bylo líno kupovat. Já jsem koupil všem, Jpok nedostává žádné peníze ( já trochu, za dárky jsem utratil všechny peníze ), a Glata a Reon nechtěli utratit peníze a říkali, že jich mají málo, a že pro žádné prcky, jako jsem já a Jpok kupovat nebudou.
Po Vánocích jsem byl celou dobu smutný, protože jak jsem uviděl maminku s cukrovím, řekla, že je to pro Reona. Když jsem uviděl tatínka s blokem a propiskou, řekl, že je to pro Glatu. Maminka jinak upekla hrstlu cukroví, a když ho přinesla na stůl, vrhl se na to Reon s Glatou, jako kdyby Reon neměl svoji hromadu cukroví a Glata tolik dárků a peněz. Zkrátka to všechno snědli a mi a Jpokovi nic nezůstalo. Jpok byl na tom trošku líp, dostal alespoň jeden dárek. Dostal míč. Hned jak roztál sníh, zahrál si se mnou fotbal, ale Reon se k nám přidal a kopl ho do potoku. Míč odplaval a Jpok už neměl nic a byl na tom stejně jako já. Já jsem mu zase dával polovinu svých peněz.
Ahoj! Jsem Eden Hrazo, za mlada Viko. A ještě, když jsem byl malým klukem, slavili jsme Vánoce. V rodině nás bylo šest. Máma Wika, táta Hden, sestra Glata, bratr Reon a bratr Jpok a já, Eden. Na Vánoce byli všichni šťastní, i já. Ale dlouho mi to nevydrželo. Dárků bylo pět. Já jsem všm dal dárky. První jsme uviděli dárek pro Wiku, pak pro Glatu, Hdena, Jpoka.................a poslední byl pro Reona. Byl jsem smutný, ale rodiče mě potěšili, že našli ještě jeden. Ten byl ale pro Reona, maminčiného mazlíčka. Jpok mi řekl, že je mu to líto, ale že neměl peníze na dárky. jsem řekl, že on za to nemůže. Mohli za to ostatní. Pak ale našli ještě jeden dárek, pro Glatu, mazlíčka tatínkova. Tatínek měl na jeden dárek pro Glatu, pro ostatní mu bylo líno kupovat. Maminka měla na jeden dárek pro Reona, pro ostatní ji bylo líno kupovat. Já jsem koupil všem, Jpok nedostává žádné peníze ( já trochu, za dárky jsem utratil všechny peníze ), a Glata a Reon nechtěli utratit peníze a říkali, že jich mají málo, a že pro žádné prcky, jako jsem já a Jpok kupovat nebudou.
Po Vánocích jsem byl celou dobu smutný, protože jak jsem uviděl maminku s cukrovím, řekla, že je to pro Reona. Když jsem uviděl tatínka s blokem a propiskou, řekl, že je to pro Glatu. Maminka jinak upekla hrstlu cukroví, a když ho přinesla na stůl, vrhl se na to Reon s Glatou, jako kdyby Reon neměl svoji hromadu cukroví a Glata tolik dárků a peněz. Zkrátka to všechno snědli a mi a Jpokovi nic nezůstalo. Jpok byl na tom trošku líp, dostal alespoň jeden dárek. Dostal míč. Hned jak roztál sníh, zahrál si se mnou fotbal, ale Reon se k nám přidal a kopl ho do potoku. Míč odplaval a Jpok už neměl nic a byl na tom stejně jako já. Já jsem mu zase dával polovinu svých peněz.