Echtávice, či blázinec?
22. 10. 2007
Milé děti. Líbí se vám Echtávice? Jsou dost kruté. Pozvala jsem si do studia paní Valku Kročkovou.
H: Dobrý den, Valko!
V: Dobrý den, Hedviko!
H: Jaké je to v Echtávicích?
V: Ale vy jste tam byla, ne?
H: Ano, byla, ale raději jen krátkou dobu. Ani ne den.
V: To jste udělala dobře.
H: No ano, ale k Echtávicím! Jaké to tam je?
V: Mám povídat o normálních lidech?
H: Ano. O zblázněných víme snad všechno. Povídejte!!!
V: Tak se ptejte!!!
H: Jo...co pijou?
V: Víno mají nejraději.
H: A co třeba kakao?
V: Kakao pijou, ale místo vody tam dávají mléko.
H: No ano! A co jedí? Maso?
V: Ano. Třeba kuře.
H: Oni ho pěstujou, nebo kupují? A živí tam zvířata?
V: Většinou jí kupované. Jinak živí vepře a kočky.
H: Proč zrovna vepře a kočky? Proč ne psa?
V: Ten je venku, hned by ho ti blázni snědli.
H: To je velmi zajímavé. A co vepřík? Oni ho pak sní, že?
V: Vepřík má svoji boudu. A oni ho nejedí. Ani já ne.
H: Ne? A co stím jko děláte? To ho jen zabijete? To je divné.
V: Je. My ho chováme pro potěšení.
H: Aha. Podivné... a když vepřík umře? Co kosti?
V: My ho nepálíme. Zahrabeme ho.
H: A vy ho nespálíte? Jako ostatní?
V: Všichni normální kosti nejedí a nespalují.
H: Aha. To je pravdu prazvláštní. A co děláte třeba v neděli? Chodíte do kostela?
V: Neděle je normální den. Chodíme do práce a Kostely tam nemáme.
H: Proč nemáte kostely? To jsou všichni nevěřící? A jak se pak modlíte?
V: Do kostelů by chodili blázni. My se jich bojíme. Modlíme se doma.
H: Aha. Musíme končit, nashledanou.
V: Nashledanou.
H: Dobrý den, Valko!
V: Dobrý den, Hedviko!
H: Jaké je to v Echtávicích?
V: Ale vy jste tam byla, ne?
H: Ano, byla, ale raději jen krátkou dobu. Ani ne den.
V: To jste udělala dobře.
H: No ano, ale k Echtávicím! Jaké to tam je?
V: Mám povídat o normálních lidech?
H: Ano. O zblázněných víme snad všechno. Povídejte!!!
V: Tak se ptejte!!!
H: Jo...co pijou?
V: Víno mají nejraději.
H: A co třeba kakao?
V: Kakao pijou, ale místo vody tam dávají mléko.
H: No ano! A co jedí? Maso?
V: Ano. Třeba kuře.
H: Oni ho pěstujou, nebo kupují? A živí tam zvířata?
V: Většinou jí kupované. Jinak živí vepře a kočky.
H: Proč zrovna vepře a kočky? Proč ne psa?
V: Ten je venku, hned by ho ti blázni snědli.
H: To je velmi zajímavé. A co vepřík? Oni ho pak sní, že?
V: Vepřík má svoji boudu. A oni ho nejedí. Ani já ne.
H: Ne? A co stím jko děláte? To ho jen zabijete? To je divné.
V: Je. My ho chováme pro potěšení.
H: Aha. Podivné... a když vepřík umře? Co kosti?
V: My ho nepálíme. Zahrabeme ho.
H: A vy ho nespálíte? Jako ostatní?
V: Všichni normální kosti nejedí a nespalují.
H: Aha. To je pravdu prazvláštní. A co děláte třeba v neděli? Chodíte do kostela?
V: Neděle je normální den. Chodíme do práce a Kostely tam nemáme.
H: Proč nemáte kostely? To jsou všichni nevěřící? A jak se pak modlíte?
V: Do kostelů by chodili blázni. My se jich bojíme. Modlíme se doma.
H: Aha. Musíme končit, nashledanou.
V: Nashledanou.